Neklidný a agresivní pacient

Neklid je stav zvýšené pohybové aktivity, která přechází od mírných forem, jako je zvýšená gestikulace, přešlapování, podupávání, až po výrazný celkový neklid, kdy jedinec bezcílně pobíhá a aktivně zasahuje do okolí.

Agitovanost – nepřiměřená, bezcílná motorická a verbální nadměrná aktivita, která způsobuje pacientovi a jeho okolí závažné těžkosti. V těžších formách může agitovanost způsobovat extrémní osobní utrpení pacienta, jeho násilné destruktivní chování, zranění jeho samého i personálu a ostatních. Agitovanost představuje akutní psychiatrický stav vyžadující okamžitou léčbu.

Agresivita je stav, kdy pacient bezprostředně fyzicky ohrožuje sebe nebo své okolí. Agresivita může být zaměřena vůči předmětům nebo lidem. Předstupněm fyzické agresivity bývá často agresivita slovní.

Formy agresivity:

  • autoagresivita - agresivita zaměřená vůči vlastní osobě
    • automutilace (sebepoškozování)
    • suicidální jednání (sebevražedné jednání)
  • heteroagresivita – agresivita zaměřená:
    • proti věcem
    • proti zvířatům
    • proti lidem

Možné znaky hrozícího násilí: projevy napětí, hněvu, křik, nadávky, neusměrnitelnost, hádavost, vyhrožování, rychlé pocházení, vztahovačnost

První pomoc:

  • posoudit závažnost situace
  • volat 155 – popsat situaci
  • uklidnit pacienta
    • nebýt s pacientem sám
    • představit se pacientovi a představit pacientovi každého, kdo je přítomen
    • pokud je to možné, vyzvat pacienta, aby se posadil a posadit se též
    • udržovat bezpečnou vzdálenost, pokud cítíme, že je to potřebné
    • dát pacientovi najevo, že rozumíme jeho pocitům
    • nechat pacienta mluvit a nepřerušovat ho
    • vnímat obsah a formu pacientova sdělení
  • empaticky naslouchat
    • potvrdit pacientovi, že mu nasloucháme a vyjádřit svoji empatii, např.: přikyvováním, „rozumím Vám, chápu ...“, parafrázováním „ Pokud jsem dobře rozuměla, rozhněval jste se ...“
    • empaticky shrnout obsah pacientova sdělení
  • zajistit bezpečnost
    • chovat se vždy a stále klidně, vyvarovat se prudkých pohybů
    • udržovat si bezpečnou vzdálenost (délka paže) od pacienta
    • odstranit z dosahu pacienta nebezpečné předměty
    • nedotýkat se pacienta, event. požádat o souhlas
    • vyhýbat se dlouhému očnímu kontaktu
    • přistupovat k pacientovi ze strany (přístup čelem vyvolá protiútok)
    • nepřibližovat se k pacientovi zezadu
    • udržovat si volnou únikovou cestu (přístup ke dveřím)
    • používat krátké, jasné fráze, dobře artikulovat
    • mluvit klidným hlasem, nejsou-li emoce příliš vystupňované
    • dále hovořit hlasitě, ale pomalu, pozor na hádku
    • kontrolovat vždy vlastní úzkost