Duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem. Může se vyskytnout samostatně, někdy se střídá s opakem (mánií).
Příznaky:
- • smutná nálada, úzkost
- • ztráta zájmů
- • poruchy spánku (zejména časné ranní probouzení)
- • pokles energie (neschopnost starat se o domácnost, o sebe sama, nedokáže vstát z lůžka)
- • snížená sebedůvěra, výčitky vůči vlastní osobě
- • poruchy chuti k jídlu
- • myšlenky na konec života
První pomoc:
- posoudit závažnost situace
- volat 155 – popsat situaci
- ujistit pacienta, že je v bezpečí
- zajistit klidné, nerušené prostředí
- neponechat pacienta samotného
- hovořit uvolněně, klidně, přátelsky
- ponechat pacientovi prostor na jeho vyjádření
- vyjádřit pochopení pro jeho prožívání, situaci
- být trpělivý
- ujistit pacienta, že mu chceme pomoci
- zjistit, zda pacient prožívá úzkost
- pokud ano, zjistit míru úzkosti
- při výrazné úzkosti mít na paměti možnost náhlého a neočekávaného vzniku psychomotorického neklidu až raptu (výbuch zuřivosti), suicidálního jednání
- taktně zjistit hloubku depresivního myšlení pacienta (přemýšlel pacient o tom, že by si ublížil?)
- pokud ano, ohleduplně zjistit závažnost v jednání (přemýšlel pacient o tom, jak by si mohl ublížit?)
- zjistit, zda již v této dané situaci jednal (např. požil větší množství léků)
- poskytnout první pomoc podle toho, co nám pacient sdělil (např. vyvolat zvracení)
