Přednemocniční neodkladná péče (PNP)

PNP je odborná zdravotnická péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a jejich předání do zdravotnického zařízení. Medicínský obor, jehož náplní je poskytovat PNP, se nazývá Urgentní medicína. PNP jako odborná a profesionální péče je zabezpečována specializovanými profesionálními zdravotnickými pracovníky (lékaři a zdravotnickými záchranáři). Pro poskytováním PNP v ČR jsou zřizována k tomuto účelu specializovaná zdravotnická zařízení, která se označují jako zdravotnické záchranné služby (ZZS).

PNP je poskytována při stavech, které:

  • bezprostředně ohrožují život postiženého,
  • mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
  • způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny,
  • působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
  • působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.

PNP je poskytována na místě vzniku náhlého onemocnění či úrazu (a během transportu a při předání). Proto je zde řada odlišností při poskytování této zdravotní péče na rozdíl od drtivé většiny ostatní zdravotní péče (ambulantní, nemocniční,…).

Mezi tyto odlišnosti patři:

  1. Vyrozumění (výzva) k poskytnutí péče
    Probíhá v ČR vždy telefonicky a to na národním tísňovém čísle 155. Tísňové číslo 112 neslouží primárně k výzvě k poskytnutí PNP, neboť operátor linky 112 není zdravotník a nedisponuje ŽÁDNOU zdravotnickou posádkou, kterou by mohl vyslat a MUSÍ proto předat informaci na linku 155. O poskytnutí či neposkytnutí PNP a o nejvhodnější formě poskytnutí PNP rozhoduje operátor tísňové linky 155. (Foto Dispečink ZZS)
  2. Zdravotní péče za pacientem (nikoliv pacient za zdravotní péčí).
    Poskytovatel PNP musí disponovat mobilními prostředky k dopravě zdravotnických týmů za pacientem a také k přepravě pacienta do zdravotnického zařízení. V ČR jsou to automobily, vrtulníky (Foto Spolupráce pozemní záchranné služby) (Foto Podvěs pod vrtulníkem I.) (Foto Příprava pacienta na transport v podvěsu I.) (Foto Příprava pacienta na transport v podvěsu II.) (Foto Interiér vrtulníku LZS)a výjimečně na vodních nádržích i lodě. Raritní je v ČR využití vlaku v nedostupných lokalitách Děčína. V zahraničí jsou využívány také bicykly, motocykly či letadla.
  3. Rychlost
    Rychlost dosahu PNP je organizována s ohledem na stav pacienta. PNP (urgentní péče) nesnese odkladu a proto všechny fáze musí být prováděny adekvátně urgentnímu stavu pacienta, tedy rychle. Od rychlého zpracování výzvy a rozhodnutí zda je potřeba PNP či nikoliv, po vyslání zdravotnických pracovníků, co nejrychlejší příjezd na místo (s ohledem na bezpečnost posádky), rychlá diagnostika stavu a orientace v problému, nezbytné léčebné zásahy (rozhodnost). (Foto Pokračování resuscitace během transportu) (Foto Zajištění dýchacích cest v terénu záchranáři) (Foto Nácvik vyprošťování zraněného z nepřístupného terénu)
  4. Spolupráce s nezdravotnickými složkami záchranného systému
    V řadě případů je při poskytování PNP nutná spolupráce s nezdravotnickými složkami. Jedná se zejména o Hasičský záchranný sbor, Policii České republiky a Horskou službu. (Foto Spolupráce IZS u těžké dopravní nehody) (Foto Spolupráce IZS) (Foto Spolupráce složek IZS) (Foto Spolupráce IZS) (Foto Vyhledávání oběti pod lavinou I.) (Foto Vyhledávání oběti pod lavinou II.)
  5. Volba směřování pacienta
    Je velmi důležitá a zásadní s ohledem na stanovenou diagnosu a stav pacienta. Rozhodně již neplatí, že pacient je směřován do nejbližší nemocnice. V řadě případů je nutné a z odborného hlediska nezbytné směřovat pacienta tam, kde je možnost poskytnout adekvátní a pokud možno definitivní léčbu. Platí to zejména o akutních srdečních infarktech, u závažných poranění, u závažných popálenin a u cévních mozkových příhod). (Foto Předání pacienta na emergency I.) (Foto Předání pacienta na emergency II.)

Vlastní medicínské postupy (léky, diagnostické a terapeutické prostředky aj.) jsou již shodné s nemocniční léčebnou péčí. Diagnostické prostředky se postupně rozšiřují o měření laboratorních hodnot ze vzorku krve a zobrazovacích metod (ultrazvuková vyšetření).